Sopka Supí vrch Třetihorní vulkanická činnost X

Dobrý den, vítejte na padesátém šestém pokračování série AGT - Alkeho Geo-earth-cache tour. Místo, které jsem se dnes rozhodl zmapovat nás přivede zpět do třetihor. Do doby kdy oblast dnešního podkrkonoší byla vulkanicky aktivní a zem chrlila žhavou lávu. Nejznámějšími soupouchy z té doby je pravděpodobně hrad Trosky, kterému jsme se věnovali v AGT 51. Dnes pokračujeme v méně známé, ale přesto překrásné sopce Supí vrch.


Supí vrch - základní informace

Supí vrch je 495 metrů vysoký vrch na severu obce Stupná. Nevede sem značená cesta a navíc nejkratší cesta od silnice by vás vedla přes soukromé pozemky. Proto doporučuji zanechat automobil na WP parking - pro dvě auta by tu mělo být místo. Dále se vydejte směrem na zalesněný vrch. Do samotné sopky je možné vstoupit ze dvou stran - ze západu skrze skalní bránu a z východu relativně příjemnější cestou.

Vulkanický pahorek je pozůstatkem třetihorní sopečné činnosti v českém masívu. Přes dílčí narušení lomovou jámou má přirozený tvar, který připomíná původní sopečný kužel – vytváří ho obal čedičové žíly, tzv. aglomerátní láva. Sopka se skládá ze dvou kráterů spojených skalní branou, jež vznikla pseudokrasovitou činností. V čedičové lávě, která při výlevu prorazila nadloží slínovce a v tzv. komínové brakcii vznikly četné dutiny, v nichž došlo ke krystalizaci množství významných minerálů. Zajímavostí jsou pravidelné šestiboké útvary na stěnách skalního masivu – tzv. čedičové varhany (horizontální polohy).
 

Geologie

Základem sopečného kužele je hornina jménem čedič. Čedič neboli bazalt (starší, paleozoické bazalty se nesprávně nazývají diabas nebo melafyr) je velice četná tmavá výlevná vyvřelá hornina s charakteristickou porfyrickou nebo sklovitou strukturou, někdy s vyrostlicemi jednotlivých minerálů. Vyskytuje se však i ve formě škváry, bez viditelných krystalů. Obvykle má šedou či černou barvu, zvětralý čedič má barvu spíše šedou.

Termín čedič (bazalt) se používá k označení jemně zrnitých extruzivních, případně mělce uložených intruzivních hornin, hrubě zrnité hlubinné horniny daného složení se označují názvy dolerit a gabro. Termín bazalt, předtím používaný už ve starém Řecku a Egyptě, zavedl v současném pojetí v roce 1546 Georgius Agricola. Starověké použití termínu je připisováno římskému přírodovědci Pliniovi staršímu.
 


Pro čedič je charakteristická jemnozrnná stavba vzniklá rychlým utuhnutím lávy na povrchu planety. Ve své stavbě obsahuje často velké krystaly minerálů či vesikule, drobné bublinky vyplněné plynem či druhotnou mineralizací, a nebo se vyskytuje ve formě strusky. Odlučnost čediče je obvykle sloupcovitá. Při chladnutí magmatu a pozdějším zvětrávání se tvoří pěti, šesti či sedmiúhelníkové bloky. Textura bývá proudovitá nebo všesměrná. Dle oficiální definice vycházející z pozice čediče v diagramu QAPF je tato hornina jemnozrnná vyvřelá hornina, která má méně než 20 objemových procent křemene a méně než 10 % foidů a minimálně 65 % živců ve formě plagioklasu.

Hexagonální odlučnost čediče v oblasti Sheepeater Cliff, Yellowstonský národní park, USA.
Na Zemi vzniká většina čedičových magmat dekompresním tavením pláště. Čediče tvoří ve velké míře oceánskou kůru, která vzniká na středooceánských hřbetech výstupem (upwelling) plášťového materiálu.

 

Sloupcová odlučnost

Sloupcová odlučnost je geologický jev, který se projevuje zejména u čediče.
 
 

A jak vzniká efekt varhan? To je právě ta sloupcovitá odlučnost. Je způsobena smršťováním lávy při jejím chladnutí. Tak jako u bahenních prasklin na dně vypuštěného rybníka dochází při zmenšování objemu chladnoucího čediče k vertikálnímu rozpukání a vzniku pěti až šestihranných sloupů. U lávových výlevů jsou sloupce orientovány kolmo k povrchu (tedy nikoliv jako běžné odkryvy např. vápenců, které jsou horizontálně.
 

Ukázka vzniku sloupcové odlučnosti


Mimo Země jsou čediče známé taktéž z pozemského Marsu, Venuše a dokonce i z asteroidu Vesta. Předpokládá se, že zdrojovými horninami pro částečné tavení jsou jak peridotity tak i pyroxenity.


Pseudokrasové jeskyně

Pseudokrasová jeskyně vzniká sopečnou činností, jedná se o jeskyně vzniklé lávovým překryvem. Obvykle to probíhá tak, že žhavé magma překyje zeminu, horninu náchylnou na zvětrávání, dřevinu či jinou pevnou překážku, která v době erupce je pevná. Např. u hory Sv. Heleny vznikla pseoudokrasová jeskyně překryvem auta, které bylo následně demontováno.
 

Jedna z pseudokrasových jeskyní
 

U zdejších jeskyní ale pozor - jejich charakter je ovlivněn těžební činností. Podobným způsobem, jakým vznikly pseoudokrasové jeskyně vznikla i skalní brána, která spojuje oba krátery.

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář či přes profil správně následující otázky a úkoly.

1) Domácí příprava (listing): Co je to čedič?

2) Domácí příprava (listing): Jak vzniká efekt tzv. skalních varhanů?

3) Velký a malý kráter spojuje skalní brána. Jaké jsou její rozměry tzn. jaká je výška a šířka otvoru?

4) Projděte si oba krátery a spočítejte, kolik se na místě nachází pseudokrasových jeskyní. Za jeskyni počítejte vše, co má vstupní otvor větší jak 1 m.

5) Dobrovolný úkol: Jelikož se jedná o krásné fotogenické místo - budu rád, když priložíte svou fotografii.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Zdroje:

Infocedule v místě
 Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Foto 1 a 2: Rajče.cz
Publikace: Geologické rozhledy
Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy

Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 
TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04